středa 13. května 2009

film - recenze: Ikarie XB - 1


Ikarie XB-1 je dnes už možná trochu zapomenutý český film z roku 1963, který definoval žánr sci-fi dávno před nástupem slavného Star Treku. Film je dílem režiséra Jindřicha Poláka, který se podílel i na Panu Tau nebo Návštěvnících. Jako předloha pro Ikárií mu posloužil román K mrakům Megellanovým od polského spisovatele Stanislawa Lema. Ve filmu si zahráli Zdeněk Štěpánek, Radovan Lukavský, Dana Medřická a Miroslav Macháček.
Děj filmu se odehrává v roce 2163, kdy se loď Ikaria XB-1 vydává hledat život v planetách soustavě Alfa Centauri. Posádka ve vesmíru narazí na neznámé těleso, velitel Ikarie k němu pošle dva průzkumníky, kteří objeví, že stroj pochází ze Země a jeho posádka zemřela na otravu smrtícím plynem, který vypustil velitel lodi, když zjistil, že dochází kyslík. Při dalším průzkumu lodi se podaří omylem aktivovat jaderné zbraně a loď včetně průzkumníků exploduje.
Dva členové posádky jsou pak pověřeni, aby do lodi instalovali nový expediční modul, později se u nich začne projevovat spánková nemoc, stejně tak i u zbytku posádky. Nemoc má za následek záření takzvané tmavé hvězdy. Jakmile se loď dostane z jejího dosahu, tak se vše má vrátit do původního stavu. Vše má trvat 80 hodin, kdy má posádka spát. Posádka se však probudí už po 25 hodinách a zjistí, že mezi lodí a tmavou hvězdou je magnetické pole, které ji táhne k neznáme planetě. Film končí scénou, kdy loď vstupuje do atmosféry industrializované planety.
Film je v mnoha ohledech novátorský na tehdejší poměry je až neuvěřitelné, na jak vyspělé úrovni je. Vyzdvihnout se dá kamera v rukou kameramana Saši Rašilova, ale i skvěle udělané kulisy, které si v ničem nezadají s těmi, které se objevily v pozdějším Star Treku, podle mého názoru i pozdější Herci se do svých netradičních rolí dokážou vžít a podávají kvalitní výkony.
Celý film svou chladností, magičností a pomalostí tak trochu připomíná Tarkovského Solaris, děj sice není tak hlubokomyslný, spíše má charakter dobrodružství, přesto celý film působí klidným a magickým dojmem, ale možná je jen můj pohled zkreslený moderními filmy. Ikarie ovšem nepostrádá ani dramatičnost, obzvláště při scénách, kdy člena posádky Michala popadne amok, ani vtip u scén, kdy Anthony představuje svého robota Patrika nebo kdy se jeden člen posádky jde upejpavě družit kolegyni.
Na výborné úrovni je i hudba, o kterou se postaral filmový orchestr. Hudba ve filmu má swingový nádech, ale zní trochu synteticky…prostě jazz budoucnosti. Polák se nebál ani takových věcí, jako ztvárnit podobu tance v budoucnosti.
To, co tak trochu sráží film na kolena, jsou jednak triky, obzvláště pohled na vnějšek lodi připomíná scény z Eda Wooda a celá loď vypadá trochu jako futuristická blikající krabice od mléka, ale hlavní slabinou je scénář. Tedy spíše to, jak je scénář koncipován. Ne, příběh není nikterak hloupý, nemůžete si stěžovat, že by se ve filmu nic nedělo nebo postrádal vtipné momenty pro osvěžení. Problémem je to, že celý film působí jako tři díly nedokončeného seriálu slepené dohromady, to co mohlo být nejzajímavější, tedy přistání na cizí industrializované planetě, ve filmu nakonec chybí.
Možná právě toto jsou právě ty důvody, proč se Ikarie nestala takovým kultem, a to ani u nás, jako Kubrickova Vesmírná odysea

neděle 29. března 2009

sport - formule 1: Ross Brawn je genius


Ne, nebojte se, jistě na tomhle blogu najdete i něco jiného, než bláboly o autech, ale dnešek začal tím, že můj oblíbený jezdec formule 1 vyhrál a to Jenson Button.
Ross Brawn to opět dokázal. Dostal na vrchol Beneton, Ferrari a nyní pozvedl do výšin i tým Honda, tedy to, co z něj zbylo. Představitelé Hondy si podle mě rvou vlasy, že F1 opustili, na druhou stranu, kdo ví, jak by BrawnGP jezdilo s motorem Honda.
Dalším překvapením je to, jak změny, které ve formuli nastaly, ovlivnily závod. Najednou se předjíždí daleko víc a není ani problém jet v opravdu těsném závěsu za autem před vámi. Na druhou stranu přetrvalo rozhodování o závodech po závodě. Chápu, že Jarno Trulli měl být potrestaný za to, že při jízdě za safety carem předjel Hamiltona (tedy předjetí vrátil - Hamilton jej předjel, když Jarno vyjel mimo trať), ale proč nestačilo prohození míst mezi Trullim a Hamiltonem? Závod se stejně dojížděl za safety carem a Trulli tak úplně vypadl z bodovaných pozic. Ještě o něco větší záhada je potrestání Vettela za kolizi s Kubicou. To si mají jezdci při předjíždění snad uhýbat a ještě si dávat znamení, kdy se mohou bezpečně předjet? Jasně, Vettel udělal chybu, ale o tom to je. Zkusil si bránit pozici – to je vše. Když byl potrestán on, měl by být potrestán i ten, který na startu pošťouchl Barrichella a zavinil tím hromadnou kolizi hned v první zatáčce.
A to proč byl Red Bull potrestán pokutou 50 000$ za to, že se Vettel snažil dojet závod s poškozeným autem (tedy spíše tříkolkou) do cíle je mi úplnou záhadou. Kde jsou ty „romantické časy“, kdy jezdci svá auta do cíle mnohdy dotlačili? Vždyť se závod dojížděl pod safety carem a Vettel nepředstavoval pro nikoho nebezpečí a i kdyby, nemají jezdci formule 1 tak velký plat mimo jiné i proto, že při závodech podstupují nebezpečí.
Formule nyní je sice zábavnější, ale člověku se z ní dělá pořád tak trochu špatně od žaludku.

čtvrtek 26. března 2009

sport - formule 1: Formule 1 2009


Zítra se rozbíhá další sezóna Formule 1. Můj budík už je nastaven na 6:30, kdy začínají volné tréninky. Ani nevím, jestli se na letošní sezónu nějak extra těšit.
Jasně, BrawnGP je překvapením testů, ovšem je otázka, jestli své časy dokáže přetavit v kvalitní časy v závodě. Objevila se spousta spekulací, že v testech jezdí s autem, které nesplňuje váhové limity, aby upoutali sponzory. Však uvidíme, jak BrawnGP a v autě této stáje můj favorit Button dopadnou. Už volné tréninky mnohé napoví.
Bohužel, tohle je asi jediný důvod, proč se na novou sezónu těšit. To, co vyvádí Ecclestone a FIA, museli odkoukat od českých politiků. Všechny týmy, ale co je důležitější i drtivá většina diváků se proti chystaným změnám bouří, přesto si oni stále stojí na svém. V budoucnu nás tak potkají dvě zásadní změny.
Zaprvé, po dlouhé době budou v F1 závodit formule dvou technických kategorií. Naposledy tomu tak byla snad v éře turbo motorů. Nyní budou týmy, které budou souhlasit s rozpočtovým stropem 30mil. na sezónu, mít daleko volnější ruce při stavbě svého monopostu než týmy ostatní. Uvidíme, jestli se podaří pravidla vyladit tak, aby obě tyto kategorie byly vyrovnané nebo zda se dočkáme rozdělení formulí do kategorií podobně jako při závodě Le Mans.
Další je změna bodovacího systému, kdy o mistru světa nebudou rozhodovat body, ale počet vítězství. Nutno říct, že v historií vždy rozhodovaly body, i když závody byly různě bodovány nebo se např. dva nejhorší výsledky jezdce nepočítaly atd..Ecclestone totiž tvrdí, že spousta jezdců jezdí jen na body a nesnaží se vítězit. Zajímalo by mě, kolikrát se nějaký z jezdců nesnažil vítězit, když na vítězství nějaká šance byla a body nutně potřeboval do šampionátu. Ale možná budeme překvapeni a atraktivita závodů Formule 1 se posune do nových dimenzí.
Podle mě by však nejvíce formulím prospěl návrat do doby, kdy byla lepící páska běžným nástrojem mechanika Formule 1. Nyní je všechno až moc high-end, bezpečné a sterilní – až je to nuda. Něco takového se asi nestane. Takže musíme být uspokojeni pozlátkem kvanta informací. V rámci přenosů tak budeme dostávat informace o tom, kolik každý závodník veze paliva nebo budeme svědky detailních studií jezdeckých stop. Kvůli tomu se ale nemusím dívat na F1 a můžu si o tom přečíst na internetu, no ne?
Všechny tyto změny mají „F1 přiblížit více divákům a učinit ji zajímavější“. Když nad tím tak přemýšlím, tak zhruba od poloviny minulé sezóny jsem závody ani moc nesledoval, protože jsem byl znuděn tím sterilním prostředí politiky, kde se každý snaží působit dojmem, že vše je OK a precizně připraveno. Navíc každý závod měl nějakou dohru u komisařů – na čemž se asi nic nezmění, viz aféra ohledně difuzorů Williamsu a spol.. Mnohdy tak bylo zajímavější si místo koukání na live přenos přečíst jen krátký článek o závodě a sledovat informace o přestupech, nových aférách a nových technických řešení.
Kdyby radši FIA přišla s jednoduchými pravidly. Proč třeba jezdci musí startovat v kvalifikaci s tím samým množství paliva, s jakým pak nastoupí do závodu? Aby měl pole-position jezdec s lehkým autem a my mohli sledovat, jak všem v prvních pěti kolech ujede o 10 sec. a pak byli napjatí, jestli se udrží i po první zastávce v boxech na prvním místě? No jo, hotová detektivka! Proč je každý sebemenší šťouchanec ihned posuzován komisaři a jezdci si nemohou libovolně bránit svou pozici v závodě? Proč FIA vypouští tak hloupá pravidla, jako pravidlo o Safty caru, které bylo aplikované minulou sezónu.
Možná by měl někdo vystoupit a říct. Podívejte se, já pořádám závody zahradních malotraktorů, jezdí tam Karel Voháňka – alkoholik, Jakub Smrček – sexuální deviant a Filip Kudeřavý ředitel místní základní školy. Za závod je průměrně 35 předjetí, většinou si 1-2 závodníci přivodí nějaké zranění, z pole 25 malotraktorů jich dojede cca 15, zbytek vypadne pro poruchy, jezdecké chyby a kolize. Myslím, že by to mohlo mít úspěch. Nebo vás ještě baví se koukat na to, jak se Lewis Hamilton věčně usmívá do kamery, protože je vše je OK a F1 je to nejlepší?