HBO zašlo v Generation
Kill nejdál, co se týče válečných mini-seriálů. Bratrstvo neohrožených mělo
nejsilnější příběh, nejlépe zpracované postavy, ale působilo tak trochu jako
pohádka. Pacific si na nic nehrál, k postavám přidal naturalismus, ale i
tak seriál stavěl především na příběhu.
Ten v Generation
Kill nehledejte. Generation Kill je jen válka. Válka. Asymetrická válka mezi Američany
a protivníkem, který může být kdekoliv - kýmkoliv. Může být kombatantem stejně jako pastýřem
ovcí se schovaným samopalem. GK rezignuje na příběh nebo na postavy. Těžko si
mezi postavami najdete oblíbence. Válkou projdete s takřka anonymní
skupinou vojáků.
Přesto je GK
odvážnou sondou do válečné psychologie. Kdo jednostranně odsuzuje chování
vojáků USA
v Iráků a jejich chyby, možná po zhlédnutí tohoto seriálu otevře
oči. Přiznejme si, že peacebuildingové akce nejsou zrovna silnou stránkou USA,
ale stres z asymetrického boje proti neoznačeným protivníkům, dělá své. Připočtěme ještě extrémní podmínky Irácké pouště.
Generation Kill
nehodnotí, nemoralizuje, jen ukazuje scény z války: vypjaté chování
vojáků, jejich přehmaty, pokleslou morálku, nesmyslné rozkazy i citlivé
okamžiky. Ukáže problémy americké techniky, proměnu armády i stresové
situace a chyby. Seriál rozhodně nedělá z vojáků hrdiny bez chyb, ale jen
velmi realisticky zobrazuje Irácké bitvy. Bohužel mozaika momentů není
pospojována ani silným příběhem, ani postavami, s kterými byste válku prožily.
