recenze - restaurace: Euphoria - 75%

Taky jste si všimli toho, jak mezi brněnskými restauracemi začala fungovat konkurence? U těch normálních se dokonce dočkáme něčeho, jako je sezónní nabídka! Wow, tleskáme! I ty hospody, které zjevně fungují pouze jako pračka na peníze, si pro větší nenápadnost napíšou alespoň před dveře dnešní menu.

Kousek od baráku máme restauraci Euphoria, kterou jsme před dvěma lety zavrhli. Bohužel, další hospoda U Dřevěného stolu se odchodem starých majitelů dosti pokazila, a Euphoria dostala novou šanci.

Co vás čeká? Teď v létě třeba ÚŽASNÉ DOMÁCÍ hamburgery a cheesebugergy. To je pošušňáníčko. Velkej hamburger - ne jak uschlá podrážka od bot z McDonaldu. Opravdu velký šťavnatý hamburger, se spoustou zeleniny, kopou hranolek a docela dobrým dipem. Ideální jídlo do horkého léta, výborně ochucený.

Má polovička si dala grilovanou zeleninu s hermelínem. Na porci tedy nešetřili. Zeleniny byla spousta, udělaná tak akorát, stačilo ji malinko dosolit a chutnala rovněž velmi dobře. Vše zapít kofolou nebo, když je opravdové teplo, tak osvěží veltvínské víno s vodou, které se v Euphoria podává v opravdu OBROVSKÝCH sklenicích.

Obsluha rychlá, milá, usměvavá. Nejsympatičtější slečna odjela kamsi za poznáváním východní civilizace, ale i letní směna zákazníky zvládá s přehledem.

Trochu kritiky na závěr: Dudák je kyselé, Král Šumavy je sice dobré, ale moc silné. V létě se to moc pít nedá. Trocha větší kritiky na závěr: Euphoria se presentuje jako pizzerie. To je docela smutné. Z jídelního lístku si můžete dát takřka cokoliv, jen se vyhněte pizze. Jste-li náročnější, tak vás neuspokojí.

Restaurace Euphoria

Merhautova 8  

613 00 Brno

 Psům a kočkám vstup povolen - Vaši čtyřnozí miláčci jsou u nás vítáni.

recenze - restaurace: Euphoria – 75%

recenze – kniha: Bob Drogin – Curveball – 60%

Svět tajných služeb zůstane pro obyčejného smrtelníka navždy tajemstvím. Vhled do něj nám poskytují maximálně televizní seriály, které jsou leckdy až příliš naleštěné a agenty příslušníky tajných služeb stylizují do neohrožených, technikou vybavených, hyperinteligentních nadlidí.

Bob Drogin ve své knize nabízí realističtější pohled na chod tajných služeb. Curveball je krycí jméno emigranta z Iráku, který padne do rukou německé tajné služby BND. Kniha vypráví příběh Curveballa, klíčového svědka v případě zbraní hromadného ničení v Iráku.

Příběh odkrývá mnohá tajemství a selhání tajných služeb, která předcházela válce v Iráku, nechybí osobní selhání, morální selhání, důkazy kruhem ani obyčejná ješitnost. Kniha je rozdělena do tří kapitol. První se týká samotného Curveballa a jeho vyslýcháním BND, druhá předchází válce v Iráku a popisuje práci zbrojních komisařů resp. „inspektorů balistických kuřecích farem“; třetí hledání zbraní v Iráku a průběh vytváření zprávy o nenalezení zbraní hromadného ničení.

Curveball je Iráčan, který chce za každou cenu strávit zbytek života v Německu. Poskytuje tajným službám informace výměnou za trvalý pobyt, servis, peníze atd. Curveball je velmi chytrý, studuje informace o Iráku z dřívějších vyšetřování a povede se mu přesvědčit nejen BND o věrohodnosti svých výpovědí.

Publikace se pohybuje na hranici mezi knihou pro laiky, na tu je však málo stručná a zabíhá do zbytečných detailů; a knihou pro odbornou veřejnost, pro tu zase chybí (alespoň ve slovenském vydání) výčet zdrojů.

Kniha je postavena na reálných výpovědích a faktech. Těžko říct, jestli válka v Iráku stála pouze na v knizech zmiňovaných důkazech. I tak příběh Curveball nabízí zajímavý vhled do reálné činnosti tajných služeb, do jejich aktivit a (ne)omylnosti. Její chybou je občasná přílišná detailnost, kvůli které občas nudí. Díky kvalitnímu překladu se text ale velmi dobře čte. Kdo se zajímá o moderní události nebo tajné služby, měl by jistě mít tuto knihu v domácí knihovně. Umí šokovat a rozhodně vás zbaví představy o neomylných charismatických agentech v černém saku. 

recenze – film: Submarine - 65%

Nevím, co byste od režiséra Richard Ayoade (Moss v IT Crowd) čekali za film, ale určitě ne nějakou tuctovku. Od té doby, co miluji At the drive-in a Mars Volta, si říkám, že lidé s mikrofonem na hlavě to v hlavě nemají uspořádané stejně jako my ostatní. Přesto Ayoade ve filmu Submarine vypráví docela obyčejnou story.

Před Oliverem Tatem stojí dva úkoly – zachránit manželství rodičů a navázat trvalý milenecký vztah se spolužačkou Jordanou. Rodiče Olivera tvoří lehce frigidní vyšinutý pár, Jordana je pyromanka s hraniční poruchou osobnosti. Dějově od filmu nic zvláštního neočekávejte, několikrát se u filmu zasmějete Oliverovým rodičům, několikrát Olivera politujete, ale to je tak všechno. Pár humorných scének v osobních strastech a tragédiích. Oliver Tate je chytrý, ale životem neotrkaný chlapec, se kterým se sice neztotožníte, ale přijde vám jako takové milé trdlo.

Kouzlo filmu je v tom, jak ho Ayoade natočil. Retro kamera, nevinné postavy dospívajících, hravé záběry a prostředí studené Británie 80. let jsou téměř pohádkové. Chybí trocha konzistence, propracovanější děj, ale i tak film baví. 

Na první pohled artový a snad i intošský film je ve skutečnosti milou, nevinnou, hezky natočenou plytkou zábavou do letního kina.

recenze - seriál: Boardwalk Empire - 85%

Geniální mozky produkce HBO stvořily další skvělý seriál. Boardwalk Empire se odehrává ve dvacátých letech minulého století. Tento seriál má šanci doplnit kultovní trilogii Kmotr a stát se učebnicí chování pro mladé podnikatele a byznysmeny. Mafie v době prohibice měla žně. Broadwalk nabízí drsnou podívanou do každodenního života mafiánů.

Pod vedením Martina Scorsese ve filmu exceluje Steve Buscemi  v jedné ze svých nejlepších rolí. Buscemimu sedí role mafianského bosse stejně jako role blbce, kterou hrál v mnoha jiných filmech. Zdárně mu sekunduje  Michael Pitt se svým odpudivým sestřihem a pajdavou nohou.

Krásné exteriéry, dobové prostředí a hudba - už jen estetikou je film přitažlivý. Navíc se okolo bohatých mafiánů točí krásné ženy - na jeden díl seriálu připadají alespoň jedny odhalená prsa.

V prvním dílu se budete sice trošku ztrácet v tom, kdo je kdo, ale nezoufejte. V osudech ztroskotanců i mafiánů se budete brzy orientovat. Seriál nabízí mnoho reálných charakterů včetně Al Capone.

Do téhle série jsou vkládány velké naděje. Nutno říct, že seriál nezklamal. Pro další série se nabízí mnoho nových témat a charakterů. Široký svět mafie a propletenec vztahů, resp. obchodních smluv se jen těžko okouká a vyčerpá. 

film - recenze: Senna - 95%

Film Senna je porno pro fanoušky motorsportu. Vím, není úplně košer začínat recenzi jednoduchým výkřikem, ale pro fanoušky žíznivých závodních aut je film prostě povinností. To ovšem neznamená, že by neměl co nabídnout normálním lidem.

Filmů z prostředí motorsportu vyšlo několik - blbosti (Formule), průměrné filmy (Bouřlivé dny) a klenoty. Klenoty jsou zvláštní kategorií. Magické filmy s úžasnými záběry. Takovým filmem je třeba GrandPrix z roku 1966 nebo Le Mans z roku 1971, ve kterém hraje hlavní roli King of Cool Steve McQueen.

Senna se řadí mezi klenoty. Je sice dokumentem, ale vypráví příběh fantastického závodníka. Dobové záběry filmovou řečí ilustrují životní pouť brazilského fenoménu. Příběh od závodů v malých motokárách až po závod v Imole 1994. Film o Sennovi nemluví jako o nadčlověku s volantem ruce. Zobrazuje Sennu jako fenomenálního závodníka s mnoha chybami.

Film není jen o nejznámějších momentech Sennova života - havárie s Prostem, úžasná kola v Monaku atd. Film nabízí spoustu záběrů ze zákulisí, z porad před závody, hádky s Belastrehem (tehdejším šéfem FIA), drby atd. Senna byl agresivní závodník, zavinil spoustu nehod a občas jezdil bezhlavě, i tuto stránku Sennovy kariéry film ukazuje a nebojí se kritiky.

Dobové záběry občas střídají mluvící hlavy několika bývalých závodníků, kteří se vyjadřují k určitým momentům. Při vyprávění příběhu fenomenálního závodníka se nelze vyhnout emocím, ale film není kýčem jako mnoho jiných filmů oslavujících padlé hrdiny.

Film ukazuje Sennu jako člověka, jako výjimečného člověka, bezcitně agresivního za volantem, citlivého mimo něj, charismatickou osobu s mnoha klady i zápory. Je citlivě poskládaným dokumentem. Důstojným pomníkem pravého závodníka. Povinností pro fanoušky motorsportu. Zdrojem informací a zajímavou podívanou pro obyčejné lidi.

IT - program: Trillian

Trillian přes svůj počáteční úspěch dlouhou dobu upadal. Teď se vrací. Verze 5.0 je úžasná. Můžete zapomenout na SIM, Mirandu i QIP. Trillian nabízí jednoduché rozhraní a dokáže v sobě soustředit vaše Facebook, ICQ, AIM, MySpace, Skype, Twitter účty.

Velkou předností je jednoduché ovládání. Ikonky od Facebooku a Twitteru jsou soutředěny v traybar (pro každý účet jedna), chatovací okno má svou vlastní ikonku. Stačí si jen trochu pohrát s nastavením vzhledu a Trillian se stane velmi přehledným

Nenechte se odradit tím, že se jedná o shareware, i když vám licence vyprší a Trillian se přepne do basic režimu, nepřijdete o nic důležitého. Jak jednoduše Trillian vypadá, se můžete přesvědčit na screenu. Jeho vzhled lze ještě zjednodušit – fotky lze odstranit, bublinky v chat okně také. Kdo měl rád jednoduché rozhraní QIP, může si být jist, že Trillian po třech kliknutích bude vypadat stejně jednoduše, navíc bude funkčnější, komplexnější a hlavně vás nebudou otravovat rusky poskytující virtuální blow job.

Nový build navíc opravuje spoustu chyb, nabízí synchronizaci s Android, iPhone, Mac, zálohu historie do cloudu atd.

IT - internet: +

Google ve svých labs naprogramoval několik smysluplných i nesmysluplných aplikací, sociálních sítí a služeb. Z těch méně úspěšných jmenujme třeba Wave, který vtrhl na internet jako tsunami, aby se posléze změnil v chabou vlnku zbabělého odlivu.

Nyní Google vytasil +. Sociální síť, která dává smysl. + v sobě spojuje jednoduchost Facebooku s genialitou Twitteru a navíc postupně přidává Google aplikace.

Spousta lidí jej srovnává s Facebookem, to je ale úplně zcestný pohled na +. Facebook změnil pohled lidí na sociální sítě. Facebook se stal jakýmsi internetem uvnitř internetu, jehož využití neznalo limit a právě to bylo limitem v užívání této sociální sítě. Facebook několik lidí využívalo jako Twitter, další k hraní her, další k chatu, ale Facebooku chyběla jakási jasná idea k čemu vlastně je.

Google se vydává úplně jinou cestou. Klíčovými slovy pro Google + jsou jednoduchost a komunikace.

Kruhy nejsou takovou novinkou, jak by se mohlo zdát. Kruhy nebo skupiny fungují i na Facebooku, ale Facebook vždy pracoval s pojmem Friend, asi nikdy nepočítal s tím, že si do profilu budete přidávat prodavačku od vás ze samoobsluhy a všechno s ní sdílet. Na nějaké filtrování informací nikdy nekladl důraz.

Google poučen zkušeností z Facebooku kruhy implementoval od samého začátku. Lidi, které chcete sledovat, si přidáte do kruhu. Oni s vámi informace sdílet můžou, ale nemusí. Sledovat vás rovněž můžou, ale nemusí. Statusy, fotky atd. sdílíte tedy jen v určité skupině lidí. Fotky z vaší svatby uvidí jen přátelé a rodina, vaše rodina se zase nedostane k fotkám z vašeho loučení se svobodou atd.

Jednoduché že? Google navíc do + neustále implementuje nové a nové služby. Důkazem, že to Google s + myslí vážně, je to, že poprvé ve své historií provedl rozsáhlou změnu designu snad všech svých služeb včetně Youtube nebo samotné homepage. Vše sladil právě do + designu. Jistotou je, že + bude za chvíli propojeno i s Google kancelářskými nástroji a dalšími službami.

Vše je stále ve fázi beta, ale už teď je stabilnější a přehlednější než Facebook, který už využívám pouze z důvodů chatu a široké uživatelské základny.

+ nemá jen samé plusy. Chvíli trvá, než si na přechod zvyknete. Trochu chybí firemní profily, i když je Google slibuje. Velmi ale chybí propojení + s externími službami, nemyslím teď hry, ale různá last.fm, Grooveshark, filmové databáze atd. Uživatelská komunita se zatím skládá spíše s geeků, kteří rádi zkouší nové věci, své učitelé a spolužáky ze základní školy tam zatím nenajdete. Kruhy sice nabízejí filtrování lidí, ale už ne filtrování informací. Velmi mi chybí hashtagy z Twitteru, které umožňovaly jednoduché sledování témat #brno #chelsea #pohoda2011. Posledním nedostatkem je zatím chudá podpora Google + v mobilech.

Google ovšem na síti neustále pracuje, připojuje další služby. Blogger, GTalk nebo Picassa nebo Latitude dostávají nový dizajn i nový smysl.

Facebook zabil mnoho sociálních sítí. Normální komunita se z nich vytratila a last.fm dnes drží jen hudební fanatici. Fungovat dokáží jen velmi úzce cílené služby jako Instagram. Facebook si zaslouží, aby jej už někdo odstřelil. + má dobře nakročeno k tomu být tím Facebook killer, zvlášť jestli půjde cestou Chrome nebo maps.google a rozjede mohutnou kampaň. Kdy asi okolo vás projede první Google + šalina, co?